fbpx

Zahrada pro včely – část I.

Když se někde mluví či píše o včelách nebo hmyzu obecně, velmi často je to v souvislosti se snižováním jejich početnosti, s jejich postupným vymíráním. To je velký problém, protože náš život je s opylujícím hmyzem úzce propojen.

Jeho důležitou rolí je opylování entomogamních rostlin, což jsou rostliny opylované hmyzem.

Zjednodušeně bychom tento vztah mezi rostlinou a hmyzem mohli popsat tak, že rostlina ke svému opylení potřebuje pomocníka a výměnou za tuto službu mu poskytuje potravu ve formě nektaru a pylu.

Mezi významné opylovače patří například různí zástupci blanokřídlého hmyzu, brouci či motýli.

Včely můžeme bezpochyby považovat za nejvýznamnější opylovače, minimálně v našich podmínkách. Mají široké potravní spektrum rostlin, které opylují, a této činnosti se věnují ve velkém počtu.

Je nutné, aby lidé začali přemýšlet o způsobu, jakým hospodaří. Právě člověk, vědomě či nevědomě, včely postupně zabíjí. Používáme příliš mnoho chemických látek, se kterými se  nedokáží vypořádat a uhynou. Ať už jsou to velkoplošné postřiky řepkových polí nebo jednotlivé zásahy na našich zahradách.

Včelaři tento úhyn zaznamenávají rok co rok. Díky jejich práci máme med a další včelařské produkty. Jenže nemusíte rovnou včelařit, abyste mohli život včel podpořit i na své zahradě.

Včely jsou totiž nedílnou součástí ekosystémů, mají neuvěřitelný dolet (běžně až několik kilometrů) a snadno se tak stane, že zabloudí i na naši zahradu.

Nejvíce jim pomůžeme tak, že u nás budou mít dostatek potravy, která jim neuškodí, a to v průběhu celé sezóny. To můžeme zajistit vhodnou výsadbou rostlin. Důležitý je dostatek původních rostlin – bylin, keřů i stromů, které kvetou od brzkého jara do podzimu. Zajistíme tak včelám potravu v různých fázích roku.

V tomto díle se budeme věnovat vhodným dřevinám, konkrétně keřům, které můžete vysadit na zahradu malou i velkou.

Ať už si vyberete kterýkoliv z nich, podpoříte život na své zahradě. Zejména na jaře a na podzim jsou kvetoucí dřeviny důležitým zdrojem potravy, protože jiné květy nejsou k dostání ve větším množství.

Na menší zahradě stačí, pokud několik kvetoucích dřevin použijete jako součást živého plotu. Nezáleží tolik na množství, základem je spíše rozmanitost.

Konkrétní příklady vhodných keřů:

Líska obecná (Corylus avellana) – Nenáročná na stanoviště. Nejraději má slunce, teplo a vlhko. Výživnější půda jí také prospěje. Na podzim Vás bude zásobit zdravými oříšky. Kvete v lednu až březnu před olistěním.

Dřín obecný (Cornus mas) – Nejraději má slunná sušší místa, ale poroste i v polostnínu. Zvládne i kamenitou půdu a nemá rád přemokření. Je mrazuvzdorný. Kvete v únoru až dubnu.

Vřesovec pleťový (Erica carnea) – Stálezelený nízký keřík, tvořící souvislé porosty. Má rád kyselé vlhčí půdy a slunečné stanoviště. Květy jsou jemně růžové, ale je možné sehnat i bílé nebo lehce fialkové. Kvete od února do června.

Trnka obecná (Prunus spinosa) – Nejraději má propustné vlhké půdy a slunce. Dorůstá výšky cca 3 metrů, kvete drobnými bílými květy a plody jsou spíše trpké. Kvete v březnu až květnu.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – Je odolný a mrazuvzdorný. Nenáročný na půdní podmínky, jen kyselé půdy nemusí. Potřebuje slunné stanoviště, nevadí mu ani sucho. Nepůvodní. Kvete v březnu až květnu.

Zlatice prostřední (Forsythia intermedia) – Opadavý keř dorůstající přibližně dvou metrů.  Má výrazné žluté květy. Je mrazuvzdorná a nejlépe kvete na slunném stanovišti. Nepůvodní. Kvete v dubnu.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) – Je velmi nenáročná, dobře zvládne slunce i stín a poroste téměř v každé půdě. Nemá ráda přemokření. Zcela zralé plody jsou jedlé. Nepůvodní. Kvete v dubnu až květnu. 

Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) – Nenáročný, odolný a mrazuvzdorný keř. Dorůstá cca 1,5 metru, plody jsou podobné borůvkám, velmi zdravé. Má rád slunce i polostín. Kvete od dubna do května.

Skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) – Keř vysoký 1 – 2 metry. Má rád slunná, sušší stanoviště. Plody jsou výrazně červené. Kvete od dubna do června.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) – Má rád sušší místa na slunci. Je nenáročný a mrazuvzdorný. Dorůstá cca 6 metrů, kvete bíle až růžově a plody dozrávají v říjnu. Kvete v květnu až červnu.

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) – Keř dorůstající až 7 metrů.  Hezky voní. Nejraději má slunná a sušší stanoviště. Kvete v květnu až červnu.

Svída krvavá (Cornus sanquinea) – Nenáročná na půdní podmínky. Má ráda slunce, ale snese i polostín. Nemá ráda sucho, a to ani během zimy. Je mrazuvzdorná. Kvete v květnu až červnu.

Růže šípková (Rosa canina) – Možno použít také podobné druhy s jednoduchým květem. Nejlépe se jí bude dařit na slunci a v hluboké vápnité půdě. Celkově je však spíše nenáročná. Kvete v květnu až červnu.

Trojpuk velkolepý (Deutzia magnifica) – Zajímavý opadavý keř z čeledi hortenziovité. Dorůstá velikosti 2 – 3 metry. Má rád slunná stanoviště a je mrazuvzdorný. Nepůvodní. Kvete v červnu.

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus) – Opadavý keř s typickými bílými plody. Dorůstá do výšky až 2 metrů. Ideální je pro něj slunce nebo polostín, ale je nenáročný. Nepůvodní. Kvete od června do srpna.

Břečťan popínavý (Hedera helix) – Je půdopokryvná a popínavá rostlina. Preferuje stín či polostín. Vykvétají údajně až velmi staří jedinci (cca 70 let staré). Kvete od září do listopadu.

Pokud máte opravdu malinkou zahrádku a chcete z ní vytěžit maximum především pro sebe, včelám uděláte největší radost výsadbou angreštů, borůvek, malin či ostružin.

Nakonec dva tipy:

Moje srdcová záležitost – přírodní zahrady, jsou zaměřené na soulad s přírodou. Podporují prospěšné živočichy a nabízejí jim dostatek vhodné potravy po celý rok. Pokud se o tomto komplexním tématu chcete dozvědět víc, přečtěte si nejprve článek: „Proč mít přírodní zahradu a co to vlastně znamená?“ nebo koukněte na můj e-book Tajemství přírodní zahrady a začněte tvořit vlastní zahradu v souladu s přírodou .

Pokud se zahradou teprve začínáte a potřebujete poradit s realizací, domluvme si spolu jednorázovou konzultaci tady. Pokud přemýšlíte o tom, že začnete včelařit, konzultace je pro Vás také vhodná.

Fotogalerie byla vytvořena z fotografií dostupných na www.pixabay.com a www.canva.com.

Péťa Linhová
Přestože se věnuji biologii téměř deset let, příroda mě nepřestává fascinovat - vůně lesa, staré stromy, nebo třeba rozmanitost kvetoucích luk. Proto lidem ukazuji, že se na zlepšení životního prostředí může podílet každý. Jednoduše tím, že začne u sebe doma. Více se dočtete zde>> Jsem také autorkou e-booku Tajemství přírodní zahrady>>, který Vás naučí, jak si jednoduše začít tvořit vlastní přírodní zahradu.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.