Plot jako takový, je nedílnou součástí téměř každého rodinného domu. Ze zákona sice nemáme povinnost svůj pozemek oplotit, ale kdo by chtěl, aby se mu po zahradě potulovali cizí lidé nebo jejich čtyřnozí mazlíčci?

Výběr plotu ale není jen tak. Je potřeba zohlednit mnoho faktorů. Proto začnu tím, že zmíním několik nesporných výhod plotu živého, čímž Vás doufám ujistím v tom, že je to nejlepší možná volba.

• Je živý. Jako takový, přiláká další živáčky (většinu lidí nejčastěji potěší ptáci či ježci, kteří si v něm najdou úkryt).
• Je zelený. Působí proto příznivě na naší psychickou pohodu (zároveň na naše estetické cítění, pokud chceme plot také jako dekorační prvek).
• Může být jedlý. Ať už si vyberete muchovník, arónii nebo třeba lísku, z živého plotu můžete mít i úrodu.
• V neposlední řadě Vám může poskytnout vytoužené soukromí, má skvělý vliv na mikroklima stanoviště, chrání před větrem, prachem i nechtěnými pohledy sousedů.

Skvělé! Víte, že chcete živý plot. Teď už stačí jen vybrat tu nejlepší variantu právě pro Vás. Že je to úkol téměř nadlidský, neboť existuje příliš možností? Ano, je opravdu mnoho kritérií, podle kterých lze živý plot vybrat. Pokusím se Vám ale pomoct, a trochu Vás nasměrovat. Začneme tím, že si shrneme základní možnosti, mezi kterými musíte zvolit:

1) Listnatý nebo jehličnatý?

Jednou z prvních otázek, na které si musíte odpovědět je, zda dáte přednost jehličnanům nebo listnáčům. Vždycky je dobré podívat se na to trochu ze široka. Bydlíte v centru města, na jeho okraji nebo na samotě u lesa?

Čím blíž přírodě bydlíte, tím více byste na ni měli brát ohled. I když věřím, že většina z Vás na přírodu ohledy bere tak jako tak. Plot z jehličnanů může mít pro někoho své kouzlo, ale do přírodních a přírodě blízkých zahrad se rozhodně hodí více plot listnatý.

2) Opadavý nebo stálezelený?

Pokud se rozhodnete pro listnaté dřeviny, můžete vybírat z druhů opadavých, ale také neopadavých. Tady už je to především o Vašich preferencích. Někdo nechce, aby mu bylo vidět přes zimu do zahrady, někdo jiný miluje zbarvující se listí a sezónní proměnlivost.

3) Tvarovaný nebo volně rostoucí?

Asi nejběžněji se u nás k výsadbě živých plotů používají dřeviny, které se pravidelně tvarují (jednou až několikrát za rok). Ovšem pokud se ve své zahradě snažíme o soulad s přírodou, alespoň na některých místech bychom měli dát přednost volně rostoucímu plotu.

Navíc si odpovězte na otázku, zda opravdu potřebujete mít kolem dokola stejný plot z jedné dřeviny? Variabilita je přeci krásná a pro přírodu velmi prospěšná.

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu živého plotu, je důležité zohlednit Vaše potřeby, očekávání a možnosti. Má plot rychle dorůst požadované velikosti? Chcete plot vysoký nebo stačí nižší vzrůst? Líbí se Vám různě barevný, pokaždé jiný, nebo má být stále stejný?

Zohlednit musíte také celou řadu přírodních podmínek. Kvalita půdy, osluněná/stinná strana,  mikroklima atd. Pokud například žijete ve vyšších polohách s častými přízemními mrazíky, nebudete si moct pořídit plot z dřevin, které takové podmínky vyloženě špatně snáší.

Teď se vrátím k bodu jedna. Vybrala jsem několik příkladů výhod a nevýhod jak u listnatých, tak jehličnatých dřevin, které Vám snad ulehčí rozhodování. I když je možné, že to, co já považuji za výhodu, někdo jiný považuje spíše za nevýhodu.

výhody listnatého plotu

• Během roku se mění (střídání barev, květy, plody, každou chvílí mohou být jiné).
• Některé druhy mají jedlé plody (ty kromě vás velmi ocení volně žijící živočichové).
• Dobrý úkryt pro mnoho živočichů.
• Existují také stálezelené, které zachovají soukromí i přes zimu.

nevýhody listnatého plotu

• Opad listí (neplatí pro všechny, ale pokud chcete celý rok stejnou míru soukromí, opadavé pro Vás nebudou to pravé).
• Velké množství listí (někomu může vadit ještě víc, než nedostatek soukromí).

výhody jehličnatého plotu

• Jsou stále zelené (snad jen kromě modřínu jsou celý rok stejné).
• Většina je poměrně nenáročná na výsadbu.

nevýhody jehličnatého plotu

• Řídnutí a rezivění (to se jehličnanům stává poměrně často).
• Okyselují půdu (opadem jehličí).
• Často působí nepřirozeně (obzvlášť v přírodnějších zahradách).

Za mě je rozhodně lepší pořídit listnatý živý plot. Je dynamický, nabízí prostor k úkrytu, ale i potravu pro okolní živočichy. Jak asi cítíte, obzvlášť do přírodních zahrad se příliš nehodí jehličnaté živé ploty. Na druhou stranu je nechci úplně zavrhovat – účel splní a na některých místech to může být dokonce vhodnější varianta.

Tvarovat či nechat růst?

Pokud dáváte přednost pravidelným liniím a úhlednému zarovnání, je tvarovaný plot přesně pro Vás. Musíte si ale dobře rozmyslet, kolik takovému plotu chcete věnovat času. Jsou druhy, které rostou pomaleji, i takové, které musíte upravovat několikrát do roka.

Jak už jsem zmiňovala, do přírodních zahrad se příliš nehodí jehličnaté živé ploty. Po obvodu zahrady působí tak nějak nepřirozeně, strnule. Stejně tak není úplně ideální vysázet kolem dokola jeden druh, i když listnatý, který budete minimálně dvakrát ročně úhledně zastřihávat do pravidelného tvaru.

Ono to jde i jinak?

Ano! Živý plot nemusí být jen tvarovaný. Co takhle pořídit si volně rostoucí? V přírodní zahradě téměř nutnost. Hodí se ale i tam, kde chcete dosáhnout jen „přírodnějšího“ vzhledu. Ideální jsou k tomuto účelu opadavé listnaté keře, mezi nimiž se dají vybrat i druhy s jedlými plody. Často se používají keře krásně kvetoucí, což ocení nejen majitel, ale i různí hmyzáci.

Jak tedy vyladit živý plot, aby se do přírodnější zahrady více hodil?

1. Vytvořte mix! (Proč se trápit s výběrem dřeviny, když je nabídka tak pestrá? Zvolte jich rovnou několik.)
2. Zůstaňte u našich původních dřevin! (Je to jednoduché – naši živočichové nejvíc kamarádí s domácími rostlinami.)
3. Přidejte jedlé druhy! (Krásně pokvetou a ještě z nich budete mít zdravé zobání.)
4. Alespoň v části zahrady, nechte plot volně růst! (Protože živý plot nemusí být jen tvarovaný. Ideální jsou k tomuto účelu opadavé listnaté keře.)

Takovou kombinací můžete vytvořit nejekologičtější variantu živého plotu. Nejvíce Vám za ní poděkují ptáci, opylovači i jiní drobní živočichové. Ovšem stále je u nás hluboce zakořeněn cit pro „pořádek a řád“, který má nějak „úhledně“ vypadat. Tato varianta tedy není zcela pro každého.

Pokud si ale dovolíte přemýšlet trochu nekonvenčně, největší výhoda pro Vás bude v téměř nulové péči. A snad i ten dobrý pocit, že jste zase trochu té přírodě pomohli, Vám vyváží nedostatek plotové symetrie.

Živý plot jako prvek v zahradě

Nakonec bych Vám chtěla říct, že živý plot může mít mnoho tváří. Na Vaši zahradu nemusíte volit jen jednu z nich.

Kromě vytyčení obvodu pozemku, mohou být také krásným a pestrým doplňkem záhonů, cestiček či zákoutí. K tomu se skvěle hodí nízké živé ploty. Nemusí Vám vadit, že rostou pomalu a krásně oddělí to, co chcete. Je to mnohem vhodnější než mít všude betonové palisády.

Konkrétní příklady vhodných druhů

Rostlinných druhů, které lze použít na živý plot, je velmi mnoho. Nedá se sice říct, že každý strom/keř je na živý plot vhodný, ale i tak existuje velký výběr. Některé druhy snáší řez dobře, jiné ho nesnáší téměř vůbec. Některé rostou rychle, jiné velmi pomalu. Proto jsem Vám na závěr vybrala několik konkrétních tipů, přidala jsem i své oblíbené.

Jehličnaté

Tis červený (Taxus baccata) – původní česká dřevina, nenáročný na stanoviště, velmi dobře snáší řez (1x ročně), je mým favoritem mezi jehličnany, i když je jedovatý

Cypřiš stálezelený (Cupressus sepervirens) – pomalejší růst, spíše nenáročný, lze stříhat nebo nechat volně růst, dobře snáší vítr

Jalovec obecný (Juniperus communis) – plně mrazuvzdorný, dobře se hodí do vyšších poloh, poměrně dobře snáší znečištěné ovzduší, používá se jako koření

Populární

Musím zde zmínit několik druhů, které jsou velmi populární, ale dle mého názoru nejsou příliš vhodné. Pravděpodobně se mnou nebude každý souhlasit, což je úplně v pořádku.

Pokud na tyto druhy nedáte dopustit, měli byste si je vysadit – je to přeci Vaše zahrada.  Ve výjimečných případech to může být nejlepší možná volba, ale protože to beru spíše obecně, za mě se dají vybrat vhodnější druhy. Případně je nutné dobře promyslet klady a zápory.

Smrk obecný (Picea abies) – často lysé či odumírající spodní větve, vyžaduje dostatek vláhy, řez mu příliš nesvědčí (bez něj nelze zachovat požadovanou velikost), v posledních letech navíc kůrovec

Zerav západní (Thuja occidentalis) – je oblíbený zejména proto, že rychle roste a je mrazuvzdorný, nutný je pravidelný řez, který ale dobře snáší, náchylný k rezivění a prosychání, vyžaduje hodně živin a vláhy, pokud je hodně sněhu mohou se rozestupovat nebo lámat větve, okyseluje půdu

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) – nelze říct, že by nebyla vůbec vhodná, ale já jí prostě nemám ráda. Hodně lidí na ní nedá dopustit, přitom často trpí na promrzání a prosychání. Vyžaduje polostín, na slunci ji musíte vydatně zalévat, což je třeba i přes zimu. Sice neopadává a má pěkné lesklé listy, ale je jedovatá.

Jilm sibiřský (Ulmus pumila) – velmi oblíbený pro svůj extrémně rychlý růst (ročně přes metr výšky), navíc je nenáročný a dobře snáší i hluboký řez, z mého pohledu spočívá jeho nevýhoda v tom, že po dosažení požadované výšky ho musíte velmi často stříhat

Listnaté stálezelené

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) – dobře snáší řez, zvládne to ve stínu i na slunci, nevadí jí ani sucho, je nenáročná, ale může namrzat, má oranžové až červené plody, které mohou zobat ptáci ještě v zimě, trnitá

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) – velká regenerační schopnost, má vykrajované, ostře pichlavé listy, stáčí občas zakrátit příliš rostoucí výhony, takže se přibližuje spíše k volně rostoucím živým plotům, vytváří velké modré plody

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) – velmi dobře snáší i hluboký řez, není příliš náročný, mrazuvzdorný, protože roste pomalu, hodí se obzvlášť na nízké živé ploty, což může být krásný doplněk záhonů

Listnaté opadavé

Tvarované

Habr obecný (Carpinus betulus) – Tohle je naopak můj oblíbenec. Je s ním sice víc práce (střih alespoň 2x ročně), ale když se dobře zapěstuje, je pěkně hustý. Díky tomu, že opadává až na jaře, kdy už raší nové svěže zelené lístky, máte přes zimu zahradu trochu schovanou. Samozřejmě nemůžete počítat s nepropustnou bariérou, za mě má však své kouzlo. Navíc nevymrzá.

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – velmi dobře snáší řez a dobře se s ním pracuje, je nenáročný na stanoviště, rychle přirůstá, proto stříháme alespoň 2x ročně, opadavý, ale jsou i neopadavé varianty

Dřín obecný (Cornus mas) – květy jsou atraktivní pro včely a plody jsou jedlé, raději má slunná sušší místa, řezat ho musíte jen opatrně, nebo nechat jako volně rostouc

Buk lesní (Fagus sylvatica) – nenáročný na půdní podmínky, zvládne slunce i polostín, stříháme 1 – 2x ročně, existuje mnoho různých kultivarů

Volně rostoucí

Růže šípková (Rosa canina) – původní keř, krásně kvete, což láká opylovače, na podzim můžeme využít zdravé šípky, na pěstování je celkem nenáročná

Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii) – listy se mu různě zbarvují po celý rok, kvete bíle a plody jsou jedlé, plné vitamínů, navíc je mrazuvzdorný a dobře snáší řez – prostě ideální jedlý plot

Svída krvavá (Cornus sanquinea) – je příbuzná dřínu, větve má nápadně červené, čímž působí zajímavě

Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) – velmi zdravé jedlé plody, je nenáročná a poměrně odolná, potřebuje dostatek slunce, pokud budeme zastřihávat, připravíme se o úrodu

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – pokud chcete neprostupný volně rostoucí živý plot, vsaďte na rakytník, zprvu vyžaduje řez pro zhoustnutí, ale je nenáročný na půdní podmínky, plody jsou jedlé a zdravé (aby plodil, je nutné mít jak samčí, tak samičí rostliny)

Weigelie/Vajgélie (Weigela) – krásně kvete, odstraňujeme pouze nejstarší větve koncem zimy, má ráda slunné stanoviště a v půdě spíše méně živin