Živý plot trochu jinak II

Chtěli byste mít živý plot, který bude nejenom krásným doplňkem zahrady, ale bude také užitečný? Jenže výběr dřevin je tak velký, že netušíte, kterou z nich vybrat? Co když nemusíte vybírat jen jednu dřevinu, a co když Vám jejich kombinace může přinést více užitku, než jste si možná mysleli?

Živé ploty jsou rozsáhlé téma. Po prvním článku s touto tématikou jsem od vás dostala spoustu pozitivních reakcí. Co vám však nejčastěji chybělo, byly konkrétní obrázky, abyste nemuseli hledat, jak vypadají dřeviny, které Vás zaujali.

Na podzimní výsadbu je stále ještě čas, proto jsem se rozhodla, napsat pro vás pokračování s dalšími informacemi a malou galerií.

V první části článku jste se pravděpodobně ujistili, že živý plot je pro zahradu to pravé ořechové. Dostali jste několik rad, jak se rozhodnout mezi listnatým a jehličnatým plotem, zda vybrat stálezelený nebo opadavý, a dozvěděli jste se, proč je super mít v zahradě volně rostoucí plot, i kdyby měl být pouze jako doplněk k plotu tvarovanému.

Připomeňme si důležitou otázku: skutečně potřebujete mít kolem dokola plot z jedné dřeviny? Pestrost v zahradě ji umí krásně ozvláštnit, dodat vytoužené barvy a navíc je pro přírodu velmi prospěšná.

Pokud Vám pestrost v zahradě chybí, snažíte se o soulad s přírodou nebo jen chcete dodat zahradě trochu přírodnější vzhled, nejlepší pro Vás bude kombinace různých původních dřevin, které můžete nechat volně růst.

Zvířecí sousedé Vám za to poděkují. Vy budete mít kolem plotu minimum práce, navíc z něj můžete mít ještě užitek a věřím, že přátelé si během návštěvy všimnou, jaké různé barvy a tvary krášlí Vaší zahradu.

Když máte ujasněno, jaký živý plot byste asi chtěli, začíná většinou nekonečné hledání vhodných druhů tak, aby splňovaly vysněné požadavky. A právě tuto část bych Vám chtěla co možná nejvíc usnadnit.

Je nutné si uvědomit, že každá zahrada (ale často také její jednotlivé části) má jiné přírodní podmínky. Také z tohoto důvodu je dobré, abychom se nebáli kombinovat různé druhy. Bude se jim u nás lépe dařit a společně nám budou dělat jen radost.

U vybraný druhů, o kterých jsem detailněji psala minule + několika druhů nových, jsem se tentokrát zaměřila na jejich nároky na stanoviště a přidala jsem slíbenou fotogalerii.

Jako malý bonus uvádím více tipů na jedlý živý plot, protože se na tyto druhy ptáte poměrně často.  Pokud chcete mít z živého plotu největší užitek, je ideální kombinovat právě různé jedlé druhy. Plody nemusejí být určené pouze pro lidskou spotřebu. Stromy a keře jsou přirozeným úkrytem a hnízdištěm řady ptáků, kteří si na plodech rádi pochutnají, zejména v zimě.

Pokud chcete mít z plotu užitek především pro sebe, nemusíte se bát ani různého klasického ovoce jako jsou švestky, jablka či hrušky – poslední dobou jsou totiž velice populární jejich sloupovité kultivary. Jedlé ploty je potřeba více zalévat, aby plody dozrály. Chybu neuděláte, ani když je čas od času přihnojíte.

Většina uvedených dřevin najde uplatnění jak na okraji pozemku, tak také jako plot rozdělující různé funkční části zahrady. Na podobné téma mám pro vás také e-book zdarma. 5 užitečných rostlin, které by ve vaší zahradě určitě neměly chybět, najdete tady.

Konkrétní příklady vhodných druhů:

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) – Má ráda polostín a vlhčí propustnou půdu. Trpí na promrzání a prosychání. Obzvlášť na slunci ji musíte vydatně zalévat, což platí i přes zimu.

Buk lesní (Fagus sylvatica) – Daří se mu na slunci, v polostínu, ale zvládne i stinná místa. Potřebuje středně vlhké, propustné a na živiny bohaté půdy. Nemá rád sucho, ani přemokření.

Cypřiš stálezelný (Cupressus sempervirens) – Poměrně odolný, dobře snáší vítr a sušší místa. Má rád propustné půdy a plné slunce.

Habr obecný (Carpinus betulus) –  Má rád slunce i polostín, je nenáročný, dobře snáší sucho. Navíc nevymrzá. Raději má vápenaté půdy.

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) – Dobře snáší polostín i slunce. Nevadí jí ani sucho, na půdu je nenáročná. Může však namrzat, což platí především pro mladé rostliny.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) – Je velmi nenáročná, dobře zvládne slunce i stín a poroste téměř v každé půdě. Nemá ráda přemokření. Zcela zralé plody jsou jedlé.

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – Nenáročný na stanoviště, nemá rád přemokření a raději bude na slunci nebo v polostínu.

Smrk obecný (Picea abies) –  Dobře snáší slunce i polostín, vyžaduje ale dostatek vláhy, upřednostňuje kyselejší půdy bohatší na živiny.

Svída krvavá (Cornus sanquinea) – Nenáročná na půdní podmínky. Má ráda slunce, ale snese i polostín. Nemá ráda sucho, ani během zimy. Je mrazuvzdorná.

Tis červený (Taxus baccata) – Nenáročný na půdní podmínky. Má rád mírně vlhčí půdy, dobře zvládá zastínění a je mrazuvzdorný.

Weigelie/Vajgélie (Weigela) – Nejraději má slunné stanoviště a dobře propustné vlhké půdy. Potřebuje dostatek vláhy zejména během letních horkých dní.

Zerav západní (Thuja occidentalis) –  Je poměrně nenáročný. Zvládne slunce, polostín, ale i stinná místa. Je mrazuvzdorný, vyžaduje dostatek živin a vláhy.

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) –  Ideální je slunné místo, ale zvládne i polostín. Má rád vlhké půdy a je mrazuvzdorný.

Konkrétní příklady jedlých druhů:

Bez černý (Sambucus nigra) – Nejlépe se mu daří ve vlhčí půdě, na slunci. Je mrazuvzdorný. Dorůstá do výšky cca 3 metry. Využívají se květy i plody.

Dřín obecný (Cornus mas) –  Nejraději má slunná sušší místa, ale poroste i v polostnínu. Zvládne i kamenitou půdu a nemá rád přemokření.  Je mrazuvzdorný.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) – Má rád sušší místa na slunci. Je nenáročný a mrazuvzdorný. Dorůstá cca 6 metrů, kvete bíle až růžově a plody dozrávají v říjnu.

Jalovec obecný (Juniperus communis) – Daří se mu nejlépe na slunci s dostatkem vláhy. Na půdu je nenáročný, ale více mu svědčí kyselá. Je mrazuvzdorný.

Josta (Ribes nidigrolaria) – Kříženec černého rybízu a angreštu. Je nenáročná a odolná. Má ráda dostatek slunce, živin a vláhy. Dorůstá do výšky cca 2 metrů. Plody jsou bohaté na vitamin C.

Líska obecná (Corylus avellana) – Nenáročná na stanoviště. Nejraději má slunce, teplo a vlhko. Výživnější půda jí také prospěje. Na podzim Vás bude zásobit zdravými oříšky.

Mandloň obecná (Prunus amygdalus) – Má ráda teplejší, světlá a sušší místa s dostatkem slunce. Vhodná je tedy jen do teplých, jižních oblastí. Plody dozrávají až koncem září.

Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii) –  Nenáročný na půdní podmínky. Je mrazuvzdorný a má rád slunce i polostínu.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – Je odolný, mrazuvzdorný. Nenáročný na půdní podmínky, jen kyselé půdy nemusí. Potřebuje slunné stanoviště, nevadí mu ani sucho.

Růže šípková (Rosa canina) – Nejlépe se jí bude dařit na slunci a v hluboké vápnité půdě. Celkově je však spíše nenáročná.

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) – Nenáročný, mrazuvzdorný keř. Dorůstá až 10 metrů. Má červené plody často zaměňované se špendlíky.

Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) –  Na pěstování je nenáročný a odolný. Má rád slunná místa i polostín a je mrazuvzdorný.

Trnka obecná (Prunus spinosa) – Nejraději má propustné vlhké půdy a slunce. Dorůstá výšky cca 3 metry, kvete drobnými bílými květy a plody jsou spíše trpké.

Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) – Nenáročný, odolný a mrazuvzdorný keř. Dorůstá cca 1,5 metru, plody jsou podobné borůvkám, velmi zdravé. Má rád slunce i polostín.

Věřím, že jsem Vám ještě více pomohla při rozhodování, které dřeviny na výsadbu živého plotu použít.

Pokud Vás navíc zaujala myšlenka, že díky jednotlivým prvkům v zahradě můžete pomoct také přírodě, a chtěli byste se o přírodním zahradničení dozvědět víc, koukněte na Tajemství přírodní zahrady.

Tam se dozvíte, které další jednoduché prvky v zahradě použít tak, aby dělali radost především Vám, ale pomohli také přírodě, která to teď velmi potřebuje.

Fotogalerie byla vytvořena z fotografií dostupných na www.pixabay.com