Se slovem biodiverzita se můžeme setkat docela pravidelně. Nejčastěji se dočteme, že biodiverzita ubývá, musíme ji chránit, a že je velmi důležitá. No jo, to je všechno pěkné, ale možná si kladete otázku proč.
Proč je tak důležitá? Proč je potřeba ji chránit? Co přesně biodiverzita znamená?
Biodiverzitu neboli biologickou diverzitu můžeme jednoduše označit jako přírodní rozmanitost (různorodost). Ta může označovat rozmanitost na úrovni genů až po úroveň ekosystémů. Nejčastěji se ale s tímto pojmem setkáme v souvislosti jednotlivých druhů.
Nejčastěji nás v souvislosti s biodiverzitou zajímá počet druhů.
To je pravděpodobně dáno tím, že pokud chceme nějakým způsobem biodiverzitu měřit, počet druhů je možné nejsnáze spočítat. Každý si tak může udělat rychlou představu o tom, kolik druhů se vyskytuje například na jeho zahradě.
Zjednodušeně řečeno, význam biodiverzity spočívá především v zachování přírodní rovnováhy a proto je potřeba ji podporovat. Čím je přírodní ekosystém druhově pestřejší, tím je stabilnější. Druhově bohaté ekosystémy lépe odolávají různým změnám, nepříznivým vlivům prostředí nebo třeba invazním druhům.
K čemu je to nám lidem? Především nám jde o to, aby druhy nevymírali. Druhově ochuzená příroda se může chovat nepředvídatelně, pravděpodobně by tak mohlo docházet k selhání celých ekosystémů.
Jenže není možné chránit všechny lokality, proto se logicky chrání ty druhově nejbohatší. Přednostně se chrání také lokality se vzácnými a ohroženými druhy, i když jsou třeba druhově chudé.
Super příklad dává ve svém článku biolog David Storch, který píše, že v bohatém ekosystému se mohou druhy vzájemně zastupovat. Pokud by některý druh vymřel, jiné mohou zastoupit jeho funkce a ekosystém zůstane zachován.
Pokud by například v druhově bohatém smíšeném lese napadl smrky kůrovec, zbyde tam velké množství ostatních druhů dřevin a les může fungovat dál. Ovšem pokud kůrovec napadne smrky ve smrkové monokultuře, z lesa nám zanedlouho nezbyde vůbec nic. Rychlost a úplnou ztrátu takového ekosystému jsme bohužel mohli vidět na vlastní oči nedávno.
Vyšší biodiverzita zajišťuje vyšší stabilitu ekosystémů.
Asi si říkáte, že v globálním měřítku jednotlivec až tolik neznamená. Právě proto bychom se měli zaměřit na naše konkrétní možnosti.
Jakými prostředky lze udržovat vysokou rozmanitost lokalit, si naznačíme na příkladu louky. Louku je třeba kosit, aby měly šanci i pomaleji rostoucí druhy rostlin. Kvůli hmyzu je zase dobré kosit louku jen po částech (tzv. mozaikovitě), abychom zachovali dostatečné množství potravy. Pokud možno ji nehnojíme, abychom neposkytli výhodu jen určitým rostlinám. Pokud je louka co největší, vejde se tam více druhů.
Podobným způsobem se můžeme pokusit podpořit druhovou rozmanitost na vlastní zahradě. Minimálně tím, že se pokusíme zajistit „ubytování a stravu“ co největšímu počtu živočišných druhů. Ti jsou nejčastěji vázáni na naše původní druhy rostlin.
Z tohoto důvodu je žádoucí, abychom měli na zahradě takových druhů rostlin co nejvíce. Většina z nich může být velmi užitečná nejen pro živočichy, ale i pro nás. V našem případě už tolik nezáleží, jestli máme zahradu velkou nebo jen malinkou.
Právě podpora biologické rozmanitosti a zajištění přirozeně stabilního ekosystému je jednou z hlavních myšlenek přírodního zahradničení.
Důležité je, aby měli zejména opylovači a ptáci (ale i další různé skupiny živočichů) co jíst během celého roku. Pestrá škála rostlin je skutečným základem druhově bohaté zahrady. Pokud chcete svoji zahradu opravdu oživit, nebojte se vybírat z našich původních druhů, mají nám co nabídnout. Především jsou to pravé pro živočichy našich zahrad.
Jak zvýšit biodiverzitu v zahradě?
Chcete podpořit život také ve svojí zahradě? Další jednoduché kroky jak můžete i Vy podpořit biodiverzitu, včetně praktických rad jak začít třeba hned, se dozvíte v e-booku Tajemství přírodní zahrady.
Příroda je komplexní systém, kterému stále rozumíme jen velmi málo. Úplně stejně to platí pro biodiverzitu. Pouze tušíme, že je pro správné fungování přírody zásadní, i když neznáme všechny souvislosti.
Zmiňovaný článek najdete zde. Storch, D. (2019): Biodiverzita: co to je, jak ji měřit, co ji podmiňuje a k čemu je to všechno dobré. Živa, 5, str. 194.