Výukové video. Textovou podobu najdete pod videem. 

Pro někoho jasná věc, ale někdo si tuto část rád připomene. Projdeme si základní informace, abychom mohli péči o ovocné dřeviny vidět v širších souvislostech. I když máte pocit, že to všechno znáte, nepřeskakujte. 😉

Když totiž začínáme pěstovat ovocné dřeviny, zejména stromy, které budou v budoucnu větší, je dobré si uvědomit, jak na svém stanovišti fungují. Pochopení jejich růstu vám pomůže v následné péči. 

Úplně jednoduše rozdělujeme orgány dřevin na podzemní a nadzemní.

Podzemní = kořenový systém

Nadzemní = kmen, koruna, větve, listy, pupeny, květy, plody a semena.

V bonusové části ve velkém kurzu je část o výsadbě, kde se věnujeme kořenovému systému a kmenu. Momentálně začneme korunou.

Je tvořena terminálem (hlavní výhon, který pokračuje z kmene), soustavou kosterních postranních větví (větve 1. řádu) a soustavou vedlejších větví (větve 2. a 3. řádu), které mají různou funkci. 

Základem koruny je jedno patro, ale koruna může vytvořit i další patra (podle výšky stromu). Toto výškové rozdělení koruny vzniká buď samovolně nebo uměle (řezem). 

Samovolně vytvořené další patro koruny. Pro zobrazení celého obrázku si na něj klikněte.

Kosterní větve 1. řádu vyrůstají na hlavním výhonu, který je v podstatě prodloužením kmene. Tyto větve rozvětvují první, jsou největšími vedoucími větvemi, tvoří základ koruny. Vedlejší větve 2. řádu vyrůstají na kosterních větvích. Na těchto větvích vyrůstají další, slabší vetvičky dalších řádů. Čím menší větve (obrost), tím menší schopnost růstu do délky.

Přirozeně jsou větve vyššího řádu vždy delší, než větve nižšího řádu, což je nutné respektovat zejména při výchovném řezu, abychom neporušili přirozený charakter koruny. 

Pokud rostou větve více vodorovně, zpomalí svůj růst, obrůstají krátkým obrostem, na kterém budou plody. Naopak větve, které rostou více vzhůru, rostou rychleji, ale mají málo plodného obrostu. 

Ukázkové video. 

Jsou kuželovité orgány na nadzemních částech dřevin. Vyrůstají na všech větvích. Rozlišujeme pupeny podle základu, který v sobě mají - dřevní, vegetativní, listové nebo květní pupeny. Vegetativní (dřevní) pupeny jsou základy letorostů, bývají štíhlejší. Listové pupeny jsou oblé a hůře se rozlišují. Květní pupeny se od listových pupenů odlišují tvarem a větším objemem.

Pupeny se ještě rozdělují na vrcholové, postranní, náhradní a spící. Pro potřeby kurzu to není úplně podstatné, píšu vám to, abyste věděli, že něco takového existuje. 

Letorost je nový letošní přírůstek (větvička). Poznáte ho podle struktury, protože ještě není zdřevnatělý (je měkčí a ohebnější). Časem zesílí, vyroste a po ukončení růstu zdřevnatí. Růst je ukončen terminálním (vrcholovým) pupenem. Po celé délce letorostu vyrůstají listy. 

Výhon je zdřevnatělý letorost. Rozeznáváme různé druhy výhonů. Je dobré o nich vědět, protože podle typu je budeme stříhat. Výhony máme hlavní, postranní, vedoucí, konkurenční, posilující, trnové, plodné a vlky. 

V tuhle chvíli nás zajímá, co je vlk a plodný výhon.

Vlk = výhon z nahodilých pupenů vyrůstajících na větvích kmene nebo i na kořenech. Vyrůstají po náhodném poškození, zmlazení nebo po silném řezu. Vytvářejí se samovolně a rostou kolmo, většinou se odstraňují.

Plodný výhon = liší se u jednotlivých ovocných druhů. Až budeme mluvit o řezu jednotlivých druhů, řekneme si, jak vypadají plodné výhony. Jsou to výhony, na kterých má strom plody.

Řez ovocných dřevin můžeme rozdělit do různých kategorií. Závisí to na mnoha faktorech a postupně si jednotlivé typy řezů vysvětlíme. V dalších lekcích si potom ukážeme, které řezy používáme v konkrétních situacích. 

Zimní řez = řez v době vegetačního klidu. Období cca od listopadu do března. V této době můžeme provádět všechny druhy řezů, ale jen u vybraných druhů dřevin (typicky u jádrovin). Řezat můžeme celé toto období, kromě velmi nízkých teplo (-10°C).

Hlavní výhoda řezu na podzim je, že už není na zahradě tolik práce a můžete to pojmout jako takový úklid a přípravu na jaro. Na druhou stranu se může stát, že ještě přes zimu vymrznou některé části, které je dobré odstranit. 

Hlavní výhoda řezu v předjaří je, že už vidíme, zda některé části dřevin během zimy vymrzly a můžeme je rovnou odstranit. Na druhou stranu už na zahradě začíná spoustu dalších aktivit a může být obtížné najít si čas na stříhání větších stromů. 

Letní řez = řez v době vegetace. Období cca od června do srpna. Letním řezem chceme většinou docílit,  aby se začal tvořit plodný obrost. Je to ideální doba k prosvětlení koruny, následně nám usnadní práci při zimním řezu (za předpokladu, že mají stromy opravdu hodně přírůstků a víme, že je budeme řezat 2x ročně).

Nebo letní řez používáme u některých druhů dřevin (typicky peckovin), protože letní řez snášejí lépe, než zimní řez.

Při krátkém řezu odřezáváme větší část výhonu, takže z původního výhonu zbyde jen asi čtvrtinu až třetina. V podstatě mluvíme o zmlazení, po kterém na výhonu vyraší všechny pupeny a výhon zesílí. Používáme ho v 1. a 2. roce po výsadbě nebo při zmlazování koruny.

Střední řez používáme, abychom zajistili osvětlení celého ponechaného výhonu. Odřezáváme zhruba polovinu loňského přírůstku. Nejčastěji používáme od 3. do 5. roku po výsadbě.

Při dlouhém řezu odřezáváme jen malou část výhonu. Důsledkem je ovětvení pouze horní části výhonu. Tady musíme dávat pozor, abychom zbytečně nezahušťovali korunu. 

Řez na pupen používáme zejména při výchovném řezu v prvních letech po výsadbě (korunka ještě není příliš rozvětvená) a také při zakracování větví v pozdějších letech, když neodstraňujeme větev celou, ale jen její část.

Řez na větevní kroužek používáme asi nejčastěji, téměř u všech způsobů řezu. Pokud uděláme řez správně, rána se po řezu může rychle a dobře zahojí. 

Řez na patku používáme, když chceme donutit spící pupeny (očka) k rašení po letním zkrácení letorostů. Používá se minimálně.

Řez na čípek se používá hlavně ve školkácha při výchovném řezu tam, kde pomocí čípku chceme usměrnit kus letorostu požadovaným směrem. Je to pouze pomocná technika.

Pro naše potřeby spíše říkáme na čípek v případě, pokud byl stromek špatně ořezán a čípek (pahýl) následně zasychá až do kmene/větve. V takovém případě se snažíme řez opravit na větevní kroužek, aby mohlo dojít k rychlému zahojení rány.

Ukázkové video: 

Ukázkové video: 

Výchovný řez používáme k zapěstování korunky.

1.  V prvním roce po výsadbě. Ať už koupíme jednoletý špičák nebo dvouletý stromek a provádíme řez po jarní nebo po podzimní výsadbě.

2. Používáme také při řezu poškozené nebo neúplné korunky.

3. Následně ještě v 2. - 5. roce po výsadbě (případně i v dalších letech). Délka výchovného řezu se liší podle druhu stromu.

Opravný řez používáme například tam, kde nedošlo k zapěstování korunky ihned po výsadbě. Může se stát, že koupíte zahradu, kde jsou cca pětileté stromky, kde nebyl proveden výchovný řez, tak můžeme udělat řez opravný. 

Udržovací řez se někdy označuje jako průklest. Korunku založenou výchovným řezem je potřeba dále pěstovat, ale už ne kvůli růstu, nýbrž kvůli plodnosti. Proto provádíme udržovací řez.

Zmlazovací řez je potřeba udělat ve chvíli, kdy se naruší rovnováha mezi plodností a růstem stromu. Používá se, když jsou stromy staré, abychom prodloužili jejich životnost.

Úplně na závěr pro vás mám jednoduchý kvíz. Na některé otázky už byste měli znát odpověď, na některé možná ne. Vyzkoušejte se. 

Online workshop je u konce, ale naše spolupráce může pokračovat. Pořád je ještě čas, přidat se k velkému kurzu Řez ovocných dřevin, kde máme všechna témata pohromadě. Pokud se chcete přidat, napište mi na e-mail: peta@srdceprirode.cz a já vám pošlu slevový kód v hodnotě online workshopu, takže zaplatíte už jenom poměrnou část z ceny kurzu.

Taky můžete přijet na praktickou ukázku k nám do zahrady, kde si vyzkoušíte nejenom základní techniky. 

To je ode mě všechno. Jsem ráda, že jste došli až na konec workshopu a přeju vám spoustu zahradnických úspěchů. 🙂